Vzorky pro zkoušky tahem podle DIN 50125: Zkoušení kovových materiálů

Pokud je v praxi nutné odchýlit se od uvedených a velmi běžných rozměrů vzorků, norma DIN 50125 přesně popisuje základní požadavky na tyto neuvedené geometrie zkušebních těles. Tím jsou zajištěna dílensky kompatibilní rozměrová pravidla, která následně umožňují výrobu zkušebních těles pro zkoušku tahem v souladu s normou EN ISO 6892-1.

Potřeba změny uvedených a velmi běžných rozměrů zkušebních těles může vyplývat z nutnosti zohlednit speciální vlastnosti materiálu nebo uspořádání zkoušky, stejně jako specifikace výrobce zkušebních strojů a upínacích čelistí.

Příkladem jsou zkušební tyče se závitovými hlavami vyrobené z materiálů s vyšší pevností. Přestože jsou vložky pro upnutí vzorku tvrzené nebo s tvrdým povlakem, tlak působící na povrchy, které jsou v kontaktu během zatěžování při tahové zkoušce, může být tak silný, že způsobí poškození nebo zvýšené opotřebení. Může dojít k poškození jak vložek upínacích čelistí, tak na straně zkušebního tělesa. V takových případech je nutné odpovídajícím způsobem upravit rozměry závitových konců, a to i proto, aby bylo zajištěno správné a stabilní vyrovnání vzorků po celou dobu zkoušky tahem, čímž se zajistí spolehlivost výsledků.

V případě plochých výrobků se obvykle snažíme zachovat tloušťku vzorku, tj. zabránit opracování původních povrchů. Norma DIN 50125 poskytuje uživateli a výrobci vzorků jednoduchý diagram, který udává vztah mezi tloušťkou a₀, šířkou b₀ a počáteční měřenou délkou L₀ plochých vzorků s koeficientem poměrnosti k = 5,65 (krátký proporcionální vzorek). Při dvou zadaných rozměrech lze pak z tohoto diagramu odečíst třetí rozměr. Při tahové zkoušce se počáteční měřená délka L₀ a podélné prodloužení měří pomocí průtahoměru (optického nebo kontaktního).

Vzhledem k tomu, že v průběhu digitalizace a sledování vzorků či jejich výsledků zkoušek je vyžadováno značkování vzorků, poskytuje norma DIN 50125 i pro tento účel jednoduché, ale důležité pokyny: Značkování nesmí ovlivnit výsledky zkoušek, musí zajistit jasnou čitelnost i po zkoušce a musí umožnit bez jakýchkoli pochybností identifikovat části vzorku i po jeho rozlomení.

Norma DIN 50125 uvádí příklady rozměrů vzorků a měření pro zkoušku tahem v devíti různých tabulkách. Tabulky jsou v případě potřeby navázány na technické výkresy zkušebních těles, aby výrobní dílna získala všechny potřebné informace pro přípravu vzorků při použití normy DIN 50125.