Účel zkoušky – se liší podle různých norem
- Rázové zkoušky trubek a výřezů z trubek se obvykle provádí na speciálních neistrumentovaných padostrojích.
- Trubky menších průměrů, které se často používají v automobilovém průmyslu pro brzdové systémy, lze zkoušet podle normy ISO 7628-2 rázovým kladivem s kyvadlem 7,5 J modifikovanou metodou Charpy. Základním zařízením pro tuto zkoušku je rázové kladivo pro zkoušení plastů podle ISO 179-1. Břit rázového kladiva byl navržen výhradně podle této normy. Opory pro výřezy z trubek tvoří kovový díl a polymerová vložka, a tím se dokáží přizpůsobit danému průměru trubky.
- Zkouška probíhá jako „cold impact test“ při teplotě -40 °C. Po úderu rázového kyvadla se provede kontrola zkušebních těles, zda nedošlo ke vzniku trhlin nebo jejich přeražení, ale nestanoví se žádné hodnoty v podobě rázové houževnatosti.
- Pro vědecké posouzení potrubních materiálů, které mají větší průměr trubek, lze kromě rázové zkoušky trubek a výřezů z trubek, např. podle ISO 3127, provést i měření výřezů z trubek podle ISO 9854-1. Toto měření představuje zvláštní způsob provedení metody Charpy podle ISO 179-1. Rázové kyvadlo se používá podle ISO 179-1 buď 15 joulů, nebo 50 joulů. Podle ISO 179-1 se používají rovněž i standardizované podpěry. Jejich rozpětí je 70 mm u běžných tyčí kyvadla nebo 40 mm u malých zkušebních těles. Pokud se zkouší zakřivené vzorky, které byly odebrány v pravém úhlu k ose trubky, je nutné použít speciální opory.
- Zkouška podle ISO 9854-1 může být provedena za různých teplot. Zkušební tělesa se kondicionují v chladicím boxu. Zkouška musí proběhnout do 10 sekund po jejich vyjmutí z boxu. Výsledkem tohoto zkušebního postupu je hodnocení trhlin a lomů. Vypočítá se jako procentuální selhání přeražených zkušebních těles z jedné série obsahující 30 jednotlivých zkoušek.
- Část 2 normy ISO 9854 přesně definuje podmínky zkoušky pro zkušební tělesa z různých materiálů.
