Zkoušení popruhů, řemenů, lan a šňůr
Každý den se setkáváme s bezpočtem řemenů, opasků, lan a provazů, aniž bychom je více vnímali. Jsou vystaveny neustálému zatížení a musí splňovat určité kvalitativní charakteristiky, aby mohly spolehlivě plnit své bezpečnostní funkce (například bezpečnostní pásy, horolezecká lana a dopravníkové pásy). Reálné podmínky vyžadují komplexní zkušební metodiku, speciální upínací čelisti vzorků a spolehlivé výsledky – požadavky, které plně splňuje portfolio výrobků společnosti ZwickRoell.
Zkouška tahem lan podle EN ISO 2307
Zkoušení lan vyžaduje určitý odborný přístup. Při upínání je třeba, pokud možno, vyhnout se rozplétání lana anebo jej omezit na minimum.
Vzorek se musí navíjet ergonomicky, rychle a opatrně. Vzorky se upínají pouze na koncích, takže tento princip je ideální pro velmi citlivé materiály. Vzorek je samočinně vystředěn pomocí středicího kroužku. Tahové napětí na vzorku je sníženo třením na válečku snižující přímé napětí. Upnutí za konce se provádí mechanicky pomocí šroubovacích (případně s posilovačem), klínových nebo hydraulických čelistí.
Nanesení měřicích značek na povrch pletených nebo vinutých vzorků může být také obtížné. Vzhledem k energii uvolněné při přetržení lana je nutný bezkontaktní optický měřicí systém pro dlouhé dráhy. Průtahoměr slouží pro přesné definování měřené délky, což by při měření z dráhy příčníku činilo problém. Ideálním řešením ZwickRoell je produktová řada čelistí s vratidlem pro lana a k tomu bezkontaktní měřicí systém, průtahoměr pro dlouhé dráhy.
Zkouška tahem řemenů podle EN ISO 1492
Výrobci bezpečnostních pásů a originálního vybavení používají zkušební systémy ZwickRoell ke stanovení pevnosti vyráběných bezpečnostních pásů (se sponou i bez ní). Zkouška tahem vyžaduje speciální úchyty vzorků a bezpečnostní kryt odolný proti průrazu.
Při jiném typu zkoušky se určuje aktivační síla bezpečnostního pásu (bez zatížení a s tahovým předpětím). Při této zkoušce se vzorek omotává na válečky upínacího přípravku, a tím dojde k vlastnímu zatažení. Podobný způsob upínání se doporučuje pro vzorky citlivé na uchycení, kde by jiné konvenční metody selhaly. Odvalováním válečků se vzorek stahuje a díky vzájemnému tření je bezpečně upnut.
Pro zkoušky pásů a popruhů se alternativně používají také tvarové čelisti s vratidlem. Vzorky se tak upínají snadno a rychle. Tyto upínací čelisti se používají také pro materiály, které jsou tenké a citlivé na síly při stlačení, a k zabránění zlomení čelistí nebo k zabránění sklouznutí vzorku při tahových zkouškách. Tvarová kulisa upínacích čelistí snižuje přímý vliv vložek na konce upnutých vzorků. Vzorek je bezpečně sevřen tak, aby nedošlo k jeho porušení v čelistech. Zkouška se provede přesně podle normy. Vzorek by měl prasknout na volné zkoušené délce, a nikoli v čelistech nebo na jejich tvarové kulise. Pro měření deformace je nutné použít optický systém měření dráhy, protože při porušení vzorku se uvolní velká energie. Také by nebylo možné přesně definovat měřenou délku z dráhy příčníku pro výpočet tažnosti.
EN 1492: Válečkové upínací přípravky
EN 1492: Čelisti s vratidlem 10 kN
EN 1492: Čelisti s vratidlem 5kN
Zkouška přilnavosti mezi jednotlivými částmi podle EN ISO 252
Zkouškou přilnavosti se zjišťuje adhezivní pevnost vrstev mezi konstrukčními částmi, jako jsou dopravní pásy. Vzorky se připravují z materiálů podle EN ISO 252. Na jednom konci vzorku (v podélném směru) se odloupne část první vrstvy a upne se do čelistí. Norma uvádí dvě zkušební metody A a B pro stanovení adhezivní pevnosti vrstev, svrchních plátů a plášťů dopravních pásů; základní zkušební podmínky odpovídají normě ISO 36. Zkouška je použitelná pro všechny typy dopravních pásů s výjimkou pásů s výztuží ocelovými lany a pásů vyztužených textilem s pevností v tahu menší než 160 N/mm celkové tloušťky.
Zkouška tahem dopravních pásů podle EN ISO 283
Norma EN ISO 283 uvádí zkušební metodu pro stanovení pevnosti v tahu celé tloušťky, prodloužení při přetržení a prodloužení při referenčním zatížení dopravních pásů. Vzorek vyříznutý z celé tloušťky dopravníkového pásu, upnutý do čelistí zkušebního stroje, se zatěžuje tahem, dokud se nepřetrhne. Aby byl vzorek bezpečně upnut, je nutné vynaložit vysoké specifické upínací síly. Nejlepším řešením jsou hydraulické čelisti s vhodnými vložkami. Pro vyšší přesnost měření tažnosti se používá přídavný měřicí systém prodloužení. Mechanický měřicí systém by se měl používat pouze v případě, že nehrozí riziko jeho poškození při prasknutí vzorku.
