Zkouška padajícím závažím

Příprava

• Nejprve je vybrán zkušební vzorek, který se v souladu s normami odpovídajícím způsobem připraví. Mezi typické materiály, na kterých se zkouška padajícím závažím provádí, patří fólie, termoplasty, kompozity, kovy nebo součásti. Pro zkoušení fólií, plastů a kompozitů jsou dostačujícím řešením padostroje do 230 joulů. U zkoušek kovových materiálů musí vzorky odpovídat tloušťce potrubí či trubek, a tak je zapotřebí využít vysokoenergických padostrojů s nárazovou energií až 100 000 joulů.
• Výška pádu, hmotnost nárazového tělesa i další parametry jsou stanoveny podle požadavků konkrétní zkušební metody.
• Rozhodující vlastností používaného materiálu je při nízkých teplotách rázová houževnatost.
• Pro zkoušky padajícím závažím temperovaných vzorků nabízí společnost ZwickRoell odpovídající zařízení na temperování. Před samotnou zkouškou se zde vzorky nejprve ochladí. Po vyjmutí z boxu s regulovanou teplotou se ihned vloží do padostroje a zkouška proběhne okamžitě během 5 sekund.

Průběh zkoušky

• Vzorek se umístí do padostroje. Nárazové těleso o definované hmotnosti se umístí nad zkušební vzorek.
• Zkouška se spustí a nárazové těleso dopadá na vzorek. Při nárazu vzniká určitá nárazová energie, jejíž množství je ovlivněno hmotností a výškou pádu nárazového tělesa. Zkoušený vzorek tuto energii absorbuje.

Vyhodnocení rázové zkoušky padajícím závažím

• Měří a analyzují se účinky na materiál. Ty mohou představovat místo lomu, deformace nebo jiné změny materiálu. Důležitou charakteristickou hodnotou při zkouškách padajícím závažím je rázová pevnost.

Dokumentace výsledků zkoušky

• Pro dokumentaci výsledků zkoušek se využívají grafy nebo zprávy.