Přístroje HDT a Vicat
Přístroje HDT/Vicat společnosti ZwickRoell jsou navrženy tak, aby umožňovaly snadné a pohodlné zkoušení ve výzkumu a vývoji, vstupní kontroly zboží a sledování výrobků, jakož i pro účely vzdělávání a školení. Pokrývají provedení testů podle norem ISO 75, ISO 306, ASTM D1215 a ASTM D648.
Stanovení teploty tepelné deformace
Mnoho aplikací plastů klade stále větší nároky na tepelnou odolnost. Důležitou hodnotou z hlediska teplotní odolnosti plastů je teplota průhybu. Rozlišujeme Vicatovu teplotu měknutí a HDT (teplotu průhybu). V obou metodách se olejová lázeň zahřívá definovanou rychlostí a zaznamenává se teplota při průhybu nebo hloubce vtisku stanovené normou.
- Teplota měknutí podle ISO 306 a ASTM D1525 (Teplota měknutí podle Vicata)
- Teplota měknutí Vicat podle ISO 306 a ASTM D1525 „suchá metoda“
- Teplota průhybu ISO 75, ASTM D648 (HDT)
Teplota měknutí podle Vicata (VST) podle ISO 306
Standardní jehla s plochým hrotem působí definovaným zatížením na zkušební těleso z plastu, které je současně zahříváno předepsanou stálou rychlostí. Jakmile jehla dosáhne hloubky 1 mm pod povrchem vzorku, zaznamená se VST. V normách ISO 306 a ASTM D1525 je popsán stejný průběh zkoušky.
Norma ISO 306 rozlišuje dvě metody a dvě rychlosti zvyšování teploty. Výsledkem toho jsou čtyři různé postupy pro tuto zkoušku.
- Metoda A 50 = zatížení 10 N, rychlost zvyšování teploty 50 K/h
- Metoda A 120 = zatížení 10 N, rychlost zvyšování teploty 120 K/h
- Metoda B 50 = zatížení 50 N, rychlost zvyšování teploty 50 K/h
- Metoda B 120 = zatížení 50 N, rychlost zvyšování teploty 120 K/h
Teplota průhybu při zatížení podle ISO 75 (HDT)
Teplota průhybu při zatížení podle ISO 75 (HDT)
Zkouška teploty průhybu při zatížení (HDT) podle normy ISO 75 slouží pro hodnocení relativního chování různých typů materiálů při jejich zatěžování při zvýšené teplotě. Tato norma je vhodná pro materiály, jakými jsou například termoplasty, tvrdé pryže nebo lamináty z reaktoplastu.
Postup zkoušky
Při zkoušce podle ISO 75 je vzorek namáhán ohybovým zatížením ve tříbodovém uspořádání. Závaží se na vzorek nechá působit do té doby, dokud nedosáhne jedné z hodnot ohybového napětí předepsaných normou. Teplota se zvyšuje konstantní rychlostí 120 K/h, a jakmile vzorek dosáhne průhybu stanoveného normou, zjistí se tato teplotní hodnota.
Parametry zkoušky podle ISO 75
- Průhyb: Průhyb je v normě ASTM definován jako absolutní průhyb; normy ISO stanovují průhyb v procentech.
- Umístění vzorku: Norma rovněž definuje, jakým způsobem má být umístěn zkušební vzorek na podpěrách: v poloze flatwise (naplocho) nebo edgewise (na stranu).
- Ohybové napětí:
V normách jsou uvedeny různé hodnoty ohybového napětí:
ISO 75
- Metoda HDT A: ohybové napětí = 1,8 MPa
- Metoda HDT B: ohybové napětí = 0,45 MPa
- Metoda HDT C: ohybové napětí = 8,0 MPa
ASTM D 648
- 1,82 MPa a 0,455 MPa
- Lamináty z reaktoplastu: 1/1000 Youngova modulu pružnosti
Zkušební závaží
Přesné změření vzorků před zkouškou nebo použití zcela identických zkušebních těles je pro tuto zkoušku naprosto zásadní. Standardizovanou sadu závaží pro zkoušky HDT se vyplatí použít pouze tehdy, pokud jsou přesně dodrženy rozměry vzorků (±0,05 mm). V ostatních případech doporučujeme využít univerzální sadu závaží.
