- Převážně kovy
- Do 750 joulů
- Charpy
- Izod
- Zkouška rázem v tahu
- Brugger
- Metoda štípání rázem pomocí klínu
- ISO 148-1
- ISO 14556
- ISO 11343
- ASTM E23
- BS131-1
- ZF 15-53
- JIS Z 2242
- GOST 9454-78
Kyvadlové rázové kladivo se používá ke stanovení rázové pevnosti nebo houževnatosti materiálu při rázovém zatížení měřením množství energie při rázovém zatížení, kterou je materiál schopen absorbovat. Pochopení rázových vlastností materiálů má zásadní význam pro predikci toho, jak velkou plastickou nebo trvalou deformaci bude materiál schopen vydržet, než dojde k jeho meznímu stavu. Je důležitým faktorem pro výzkumné a vývojové aplikace, jakož i pro účely kontroly kvality a přejímky materiálů.
Kyvadlové rázové kladivo HIT450P / HIT300P
Kyvadlové rázové kladivo HIT750P
Kyvadlové rázové kladivo HIT450P
Kyvadlová rázová kladiva pro plasty
Naše kyvadlová rázová kladiva pro plasty do 50 joulů řady HIT ZwickRoell představují mimořádně přesné a zároveň ekonomické řešení pro polymerní průmysl:
- Zkoušky typu Charpy: ISO 179, ASTM D6110
- Zkoušky typu Izod: ISO 180, ASTM D256, ASTM D4812
- Zkouška rázem v tahu: ISO 8256 metoda A a B, ASTM D1822
- Zkouška rázem typu Dynstat: DIN 53435
Co je zkouška kyvadlovým rázovým kladivem?
Provedení zkoušky rázem vyžaduje umístění vzorku do zkušebního stroje, kde se na něj udeří vypuštěným kyvadlovým kladivem. Základními součástmi zkušebního stroje jsou rám, kyvadlová tyč s kladivem, analogový ukazatel, podpěry pro vzorky a bezpečnostní kryt/zařízení. Kompletní rázové zkušební systémy mohou obsahovat také elektronické měřicí vybavení, PC a zařízení pro temperování vzorků.
- Při Charpyho zkoušce, nejběžnější rázové zkoušce kovových materiálů, je zkušební tyč opatřena vrubem ve tvaru písmene V (ve zvláštních případech ve tvaru písmene U), který zajišťuje lokální koncentraci napětí a definované místo porušení. Zkušební tyč je umístěna na podpěrách ve vodorovné poloze s vrubem směřujícím od nárazové hrany břitu kyvadla. Uvolněním kyvadla dojde k úderu do vzorku a jeho zlomení.
- Vzorek při rázu absorbuje část kinetické energie kyvadla. Čím je materiál houževnatější, tím větší deformaci do lomu musí podstoupit. Velmi křehké materiály se naopak lámou téměř bez plastické deformace. Zatímco rychlost deformace a tvar vrubu jsou důležitými parametry zkoušky, hlavním účelem Charpyho rázové zkoušky je kvalitativní posouzení houževnatosti stejného materiálu při různých teplotách.
- Zkoušením stejných vzorků při různých teplotách lze určit, při jaké teplotě se materiál stává křehkým, což pomáhá předvídat jeho limity pro použití v reálném provozu. Zvažme například, jak důležité je porozumět rázovým vlastnostem materiálu použitého pro výrobu konstrukce letadla a různým teplotám, které musí bez poškození vydržet při provozu na zemi v různých klimatických podmínkách i při dosažení letové výšky.
Rozdíly mezi instrumentovaným a neinstrumentovaným testováním
V závislosti na účelu, výsledné aplikaci a zkoušeném materiálu lze rázové zkoušky provádět buď s konvenčním, nebo s instrumentovaným zařízením.
- Při konvenční zkoušce (bez instrumentace) se množství energie absorbované zkušební tyčí během lomu vypočítá z rozdílu výchozí výšky kyvadla a výšky dosažené po lomu. Množství absorbované energie přímo souvisí s houževnatostí materiálu, přičemž křehké materiály mají obvykle nižší míru absorpce než materiály tvárné.
- Při instrumentované rázové zkoušce se zaznamenává síla v průběhu rázu, což poskytuje data o napětí v materiálu při vysoké rychlosti deformace a kvantifikované rozlišení mezi tvárným a křehkým porušením nebo případně i charakteristiky lomové mechaniky. Instrumentace nám proto umožňuje hodnotit mimo množství absorbované energie i mechanismus a průběh lomu.